Reprezentativní rodové sídlo s absolutním soukromím a vlastním parkem.
Diskrétní off-market předprodej — nemovitost není veřejně inzerována.
4× tepelné čerpadlo, veškeré nové instalace, nová střecha, wellness, koupací jezírko a další.
Sídlo, které od počátku vznikalo nejen jako bydlení, ale jako reprezentace a diskrétní azyl jedné z nejvýznamnějších průmyslnických rodin své doby.
Vilu si nechal vybudovat Julius Spitzer (1871–1956), syn janovického likérníka Leopolda Spitzera. Po studiích na technice ve Vídni nastoupil roku 1894 do železáren a posléze se vypracoval na inženýra a obchodního ředitele Vítkovického horního a hutního těžířstva. Koncem dvacátých let odkoupil od hraběte Františka Harracha pozemek poblíž janovického zámku — v místě svého rodiště — aby zde nechal vyrůst sídlo pro svou rodinu.
Návrh vypracoval vídeňský architekt Gustav Schöler, inspirovaný tyrolskou architekturou 16. století i uměleckými proudy konce dvacátých let. Vznikla zcela ojedinělá stavba na půdorysu ve tvaru písmene Y — s vysokou střechou, nárožními věžemi s jehlancovými helmicemi, oválnou terasou a malými okny s okenicemi, která svým zevnějškem připomíná hrad. Stavbu v letech 1929–1930 provedla rýmařovská firma Rudolfa Schuberta.
Dům jako hrad, který měl Spitzerovu rodinu uchránit před zmatky doby.
Průvodce po slavných vilách Moravskoslezského kraje
Sepětí stavebníka s průmyslovými Vítkovicemi i s malebnou krajinou Jeseníků se promítlo do použitých materiálů: ocelovou konstrukci krovu vyrobila mostárna vítkovických železáren, zatímco střešní krytinu tvoří břidlice z ložisek v Nízkém Jeseníku.
Zatímco exteriér působí jako nedobytná pevnost, interiéry jsou oslavou čistého stylu art deco. Na jejich pojetí se podílel významný architekt a malíř František Kysela; nápaditou štukovou výzdobu stropů realizoval Simon Novák z Přívozu. Dodnes se zachovaly mramorové kryty radiátorů, intarzovaný nábytek, původní lustry i kachlová kamna a apartmá paní a pána domu — i po generální rekonstrukci věrná původnímu aristokratickému standardu.
Okrasnou zahradu, která dnes spolu se zděným skleníkem tvoří památkově chráněný komplex, projektoval profesor lednické Vyšší ovocnářské a zahradnické školy Friedrich Henne. Z původní slunné květinové zahrady se během dekád stal rozlehlý park se vzrostlými stromy, jež vile zaručují absolutní diskrétnost v každém ročním období.
Německá publikace uvádí vilu pod názvem „Villa Daheim in Janowitz" — jako domov. Právě tím byla rodině i za války, kdy se Julius Spitzer, pocházející z německé židovské rodiny a již roku 1897 konvertovaný ke katolicismu, ocitl v ohrožení života. Jeho žena Josefina se odmítla rozvést a rodina přečkala válku pohromadě — údajně i díky přímluvě protektorátního ředitele vítkovických železáren Karla Kuchynky.
V roce 1963 byla vila zapsána mezi kulturní památky. Po desetiletích, kdy objekt sloužil například Svazu českých spisovatelů, prošlo sídlo nekompromisní obnovou, která mu navrátila status trofejního aktiva pro nejnáročnější investory.
Srostlice tří křídel s nárožními věžemi zakončenými jehlancovými helmicemi a vysokou břidlicovou střechou.
Čistý styl art deco od významného architekta a malíře. Mramorové kryty radiátorů, intarzovaný nábytek, původní lustry.
Generální obnova věrná původnímu aristokratickému standardu. Prodává se kompletně zařízená — do poslední sošky.
Detailní prezentace sídla, parametrů a fotografií v jazyce dle vašeho výběru.
Stáhnout nabídku (CZ)Nemovitost není veřejně inzerována. Kompletní dokumentace a osobní prezentace na místě pro vážné zájemce.